Slovinsko – tranzitní země osobnostního rozvoje

Je dobrým zvykem, že vždy koncem června vyjíždějí naše třetí ročníky do Slovinska, aby poznaly, co se nachází na dně jejich sil.

Letos se tak nestalo v červnu, letošní červen nebyl obvyklým červnem, ale přece se stalo – v prvním zářijovém týdnu letošního školního roku sem vyrazili čerství čtvrťáci.

Pět dní a pět nocí strávených v kempu a ve vlastních stanech na okraji městečka Bovec, pět dní plných zážitků, jaké člověk v Prostřední ulici nezažije, pět dní plných pohledů a výhledů, které člověk při pohledu z okna neuvidí, pět dní strávených se spolužáky a kamarády, to vše dělá z našeho slovinského pobytu nezapomenutelnou zkušenost.

Co bylo možné zažít? Vystoupat na vrchol horské rokle, nasoukat se do neoprenového obleku a vydat se chůzí, skokem a skluzem korytem řeky s jejími tůněmi a vodopády směrem dolů (canyoning). Sjet na raftu neklidnou řeku Soču, proplétat se mezi balvany a když nastane ta pravá chvíle, zaječet si, co hrdlo ráčí. Nechat se připnout na ocelové lano a svištět rychlostí až 80 km/h nad krásnou slovinskou krajinou (zip line). Vyjet lanovkou na horu Kanin a vidět svět pod sebou z ptačí perspektivy, kochat se roklemi, jezery, vodopády a vším, co bere dech (dechberoucí zážitky) – jsme nadšeni, poznamenáni, rozvinuti a vděční, za vše, co jsme zde zažili.

Viktor Černý