Stravování

PROČ NA SGV / PARTNERSKÉ ŠKOLY / DOMOV MLÁDEŽE / DUCHOVNÍ ŽIVOT / NAŠE PROSTORY / PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ

Stojanovo gymnázium disponuje moderně vybavenou školní kuchyní a jídelnou. Ubytovaným žákům nabízíme celodenní stravování, ostatní si mohou vybírat ze dvou variant oběda.


Objednávání stravy

Vedoucí školní jídelny: Ing. Veronika Maňásková
Kontakt: tel. 734 766 295, e-mail: veronika.manaskova@sgv.cz

Přihlašování/odhlašování stravy provádějte nejpozději den předem (do 10 hod), a to prostřednictvím http://109.164.2.82:8082/faces/login.jsp nebo mobilní aplikace iCanteen (číslo stravovacího zařízení: 5007).


Cena stravy a platby:

snídaně, přesnídávka: 25,-
oběd: 33,-
večeře: 30,-

Platba stravy se provádí výhradně bezhotovostním stykem formou inkasa z účtu strávníka (zákonného zástupce).

Na začátku 1. ročníku studia je strávníkovi inkasována jednorázová záloha na stravu. Výše zálohy pro dojíždějící žáky je 1300 Kč (pouze oběd), pro ubytované žáky 3000 Kč (celodenní stravování). Záloha bude vrácena na konci studia na SGV. Dále se odebraná strava hradí po ukončení kalendářního měsíce, vždy 15. dne následujícího měsíce (inkasujeme pouze za skutečně odebranou stravu v předešlém měsíci).

Číslo účtu: 195519426/0300 (účet školy vedený u ČSOB Uherské Hradiště)
Variabilní symbol: je přidělen každému žáku na začátku studia a platí po celé 4 roky (je odlišný od VS pro ubytování)


Seznam alergenů



Provozní řád školní jídelny


CO JE DOBRÉ VĚDĚT O ŠKOLNÍM STRAVOVÁNÍ

Trochu legislativy úvodem

Školní stravování je služba organizovaná a dotovaná státem, a stát proto pro něj stanovuje poměrně přesná pravidla. Obecné zmínky o školním stravování najdeme ve školském zákoně 561/2004, další pravidla pak stanovuje vyhláška č. 107/2005 o školním stravování, která určuje, jak má školní stravování vypadat v praxi.

Vyhláška stanovuje dva základní požadavky:

  1. Finanční limit na nákup potravin, z nichž bude jídlo připraveno, respektive rozmezí finančního limitu.
  2. Průměrnou měsíční spotřebu určitých druhů potravin na jeden oběd/večeři (tzv. spotřební koš)

Základní pravidlo zní: Dotované školní stravování je možno poskytovat pouze tehdy, jestliže splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.

Dalším předpisem, který výrazně koriguje provoz školních jídelen, je vyhláška č. 137/2004, obsahující hygienická pravidla, kterými se školní jídelna musí řídit. A ta jsou často tak přísná, že prakticky omezují přípravu určitých jídel, u některých ji dokonce vylučují.

Jak se stanovuje cena jídel

Cena oběda se skládá ze tří částí: potraviny, mzdy a režie.

Potraviny jsou určené k přípravě objednaných jídel. Mzdové a režijní náklady (mzdy zaměstnanců, energie, údržba, opravy, stroje, zařízení, vybavení…) pak závisí na konkrétních podmínkách každé jídelny a mohou být i ve srovnatelných jídelnách skutečně různé.

Zaplatím, a proto mám právo

Práva strávníků jsou bohužel omezená. Poskytování školního stravování je služba poskytovaná hromadně, kde bohužel není prostor pro uspokojení různých individuálních potřeb, a proto se musíme smířit se stanovenými pravidly.

Dalším důvodem je to, že náklady na oběd neplatí rodiče v plném rozsahu. Školní stravováni je u nás výrazně dotováno, míra dotace muže být 60 %. Cena stravy, kterou platí rodiče, představuje pouze náklady na potraviny, zatímco mzdové a režijní náklady hradí někdo jiný. Běžné materiálové náklady na 1 oběd se v současnosti pohybují kolem 30 Kč (v závislosti na věku dítěte). Rodič, který stravenku hradí, musí počítat s tím, že min. dalších 30 Kč (mzdy a režie) mu přidá někdo jiný. A ten někdo si pochopitelně stanovuje právo rozhodovat, jak má jídlo ve ŠJ vypadat.

Rodič tedy platí jen menší část celkových nákladů a jeho právo určovat, jak má jídlo vypadat, je omezeno.

 

Nevyhovuje mi, co dostávám na oběd/večeři

Protože stát školní stravování dotuje, poměrně přesně určuje, jak by mělo vypadat složení školního stravování. Vyhláška č. 107/2005 určuje tzv. spotřební koš. Spotřební koš určuje, jaké množství vybraných potravin, tj. masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, cukrů, tuků, zeleniny, ovoce, brambor a luštěnin školní jídelna uvařit v období jednoho měsíce.

Požadavků, které rodiče a děti vznášejí, je mnoho: více zeleniny a méně zeleniny, více masa a méně masa, méně uzenin, ryb, luštěnin apod. Někdy je možné o těchto požadavcích se školou nebo jídelnou jednat. Je však třeba brát ohled na možnosti jídelny a finanční náklady s tím vzniklé. Obecně však lze říci, že snížení spotřeby ryb nebo luštěnin je pro jídelny problematické, protože v těchto skupinách dodržují normu jen tak tak z důvodu neoblíbenosti těchto komodit dětskými strávníky. I méně oblíbené pokrmy se ale snažíme vařit tak, aby žákům chutnaly a brali je jako přirozenou součást jídelníčku.

Malé porce masa

Vyhláška č. 107/2005 předepisuje, kolik masa strávník dostane na porci. Je to stanoveno podle věkové kategorie.

Pokud školní jídelna současně provozuje závodní stravování, mají dospělí strávníci na jednu porci tolik masa, kolik má nejvyšší věková kategorie žáků dané školní jídelny.

Špatné složení jídelníčků

V České republice neexistují přesně předepsané normy (receptury) pro školní stravování. Jsou jen některé, které se obecně doporučují, ale ani ty jídelna nemusí používat. Nelze však zjednodušeně říci, že jídelna si může vařit, co chce. Musí se vejít do stanovených finančních limitů a současně musí dodržovat plnění spotřebního koše. Dodržování těchto zásad bývá předmětem kontrol jídelen.

Jídlo po dobu nemoci a o prázdninách

Školský zákon umožňuje odebírat dotované jídlo ve školní jídelně pouze v době školního vyučování a jen tehdy, je-li dítě vyučování přítomno. Za vyučování se považují také školní výlety, soutěže a další podobné akce. Jestliže dítě onemocní, může za dotovanou cenu zakoupit pouze oběd v první den nemoci, pak již ne.

Nic však rodičům nebrání v tom, aby v takových případech dítěti zakoupili oběd za plnou (nedotovanou) cenu, tj. vč. režijních nákladů.

Dietní a alternativní strava

V jídelnách přibývá dětských strávníků, kteří potřebují dietní stravu nebo vyžadují stravu vegetariánskou, veganskou apod. Na přípravu těchto druhů jídel není podle legislativy právní nárok, záleží čistě na možnostech a pochopení kuchařek, zvýšené finanční náklady musí hradit strávník. Je ovšem nutné připomenout, že příprava dietních jídel vyžaduje odborné znalosti a proškolenou pracovní sílu, která v jídelnách obvykle není. Kuchařky, které svolí vařit taková jídla, podstupují riziko.