Jó, to bylo po Naganu…

Jsme národ nejen ledního hokeje a krasobruslení, Dominátora, Džegra, Nepely a Sabovčíka, ale i povznesených řidičů rolby a inspirovaných kustodů.

Také se spoustou dalších ledových osobností bylo možné se setkat o čtvrtečním večeru na veřejném (ale rezervovaném) kluzišti Starého města.
Kroužili jsme kolektivně doleva a po půl hodině i na opačnou stranu, abychom podobně jako atletičtí vrhači nejrůznějším náčiním neměli svalnatou jenom jednu končetinu.
Moc pěkně se nám to všem dařilo a některým nedělalo problém i krátce zacouvat. K nervy drásajícímu utkání pak došlo po přepažení kluziště tzv. „naštorc“, a přestože nešlo o ligové body, bojovalo se až do posledního hvizdu čestně, i když tělo na tělo.
Nikomu se nic nepřihodilo, a tak rozkřápané kapesní hodinky jednoho z doyenů byly jedinou drobnou šmouhou na jinak vydařeném sportovním a společenském podniku. Brzy ho plánujeme zopakovat…

Vít Šujan