Listopadový „výjezd do Prahy“ jsme zahájili symbolicky – na přírodovědecké fakultě na Albertově.
Stojíme na místě, odkud se 17. listopadu 1989 vydal průvod, který změnil historii. My jsme tam sice o pár dní dříve a o pár desítek let později, zato s dobrou náladou a chutí objevovat. Pěšky tedy vyrážíme Prahou, takřka kopírujeme trasu tehdejších studentů až na Národní třídu, kde nás – na rozdíl od nich – nikdo neodřízl velitelskou čarou ani obuškem. Pokračujeme tedy směle dál, klikatými uličkami Starého Města až do Celetné – do divadla.
Tam na nás čeká Snímek 51 – příběh o objevu struktury DNA, o svědomí ve vědě, i o tom, jak to tehdy vlastně s tou Nobelovkou bylo. Čerstvou aktualitu dodává i fakt, že jeden z aktérů příběhu, James Watson, zemřel jen pár dní před naší cestou v požehnaném věku 97 let. Představení nás rozhodně nezklamalo – naopak. Bylo napínavé, informačně nabité, svižné a překvapivě vtipné.
Odpoledne se vracíme zpět na na Přírodovědeckou fakultu UK, tentokrát jdeme do Viničné 7 – ano, přesně do té secesní budovy, kde kdysi přednášel i Albert Einstein. My tu ale vyrážíme za fotony: čeká nás workshop o fluorescenční mikroskopii. Nechyběly fascinující obrázky, laboratorní zákulisí i možnost vidět, jak vypadá každodenní život lidí, kteří tráví pracovní dobu s fluorescenčním mikroskopem a vzorky, které fakt krásně svítí, ovšem – když se s nimi správně domluvíte.
A jaký byl celý den očima účastníků? Shrnuto jejich slovy:
– Divadelní představení překvapilo – bylo napínavé, chytlavé a mnohem zábavnější, než si kdo původně představoval.
– Workshop o fluorescenční mikroskopii ukázal nový svět – od fascinujících snímků (ano, i myšího jazyka) až po to, jak opravdu vypadá práce v laboratoři.
– Program byl nabitý, zábavný i poučný; den přinesl spoustu nových informací a také silné zážitky.Ať už někoho více oslovilo divadlo či mikroskopy, shodli jsme se všichni: výlet byl prostě super. A už teď přemýšlíme, kam nás věda zavane zase příště.
Monika Ambrozková
--
