Do Budapešti jsme vyrazili v pondělí 22. září ráno. Těšili jsme se na setkání s našimi maďarskými kamarády i zážitky.
Po dlouhé cestě, kdy jsme se dospávali, nastal na místě první problém.
Vlak měl zpoždění, kvůli čemuž jsme nestíhali přestoupit na metro. Naší idejí bylo přepravit se taxíky, což se však později ukázalo jako velmi komplikované – ať už aplikace Bolt, komunikace s řidiči, rušení taxíku… S novými zkušenostmi jsme nakonec přece jen dojeli. Jedna skupinka však o hodinu později.
Po příjezdu do Miškolce jsme náš pobyt zahájili obědem a prohlídkou města. Večer už jsme strávili v rodinách.
Úterní ráno jsme prožili v našich maďarských rodinách. Poté jsme se sešli na vlakovém nádraží v Miškolci, odkud jsme jeli vlakem do Egeru. Tam jsme navštívili místní památky, jako je například basilika nebo observatoř. V hradní restauraci jsme si dali výborný oběd, řízek s hranolkami. Po obědě jsme se vydali do marcipánového muzea (bohužel marcipán nebyl jedlý). Den jsme ukončili procházkou po Miškolci a večeří v rodinách.
Ve středu jsme navštívili hodinu anglického a německého jazyka s maďarskymi studenty. Odpoledne jsme šli do ZOO Miškolc a následně jsme měli volný program. Někteří z nás zavítali do mystického barbershopu jednoho z našich maďarských kamarádů. Při čekání na autobus do zoo jsme se učili triky s yoyem.
Ve čtvrtek ráno jsme se rozloučili s Maďary a vydali se směrem k Budapešti, kde jsme se metrem přemístili do půjčovny kol. Další tři hodiny jsme poznávali Budapešť na kolech a stali se celebritami v okruhu čínských turistů. Po příchodu na ubytování nás čekal nevšední zážitek – setkání s fotbalovým týmem Viktoria Plzeň.
Chvíli jsme si odpočinuli a na závěr dne jsme si vychutnali krásnou plavbu po Dunaji (fotoshoot s výhledem nočního města samozřejmě nesměl chybět). Cestou zpět jsme se posílili v McDonald’s, pak už nás čekal jen odopočinek, abychom nabrali síly na další den.
A byl to den poslední. Strávili jsme ho také v Budapešti. Po vydatné snídani v našem hotelu jsme vyrazili do města. Kufry jsme si uschovali na nádraží a šli na prohlídku parlamentu, který nás uchvátil svou krásou. Následoval rozchod, který jsme strávili nákupy. O půl čtvrté jsme odjeli vlakem z nádraží v Budapešti směrem k domovu.
Účastí na tomto projektu jsme si rozšířili naše komunikační dovednosti angličtiny a němčiny, poznali krásy maďarských měst a seznámili se s hlavním městem Maďarska. Poznali jsme také nové kamarády, které přivítáme v květnu v našich českých rodinách.
Denisa, Verča, Emma, Dzvinka, Mája, Majda, Alča, Dory, Terka, Andrea
