Potáborko zelení

V sobotu 11. ledna jsme se společně s dětmi ocitli v centru dramatického dění.

Přijali jsme pozvání na večer, kdy se měl konat večírek na počest vědce Bombastica, kterému se podařilo stvořit zbraň nevídané síly – atomovou bombu. Byl mezi námi však i nečekaný host – špion, jehož cílem bylo získat tuto zbraň pro vlastní cíle. Podařilo se nám ho odhalit a zajmout, ale při výslechu odhalil šokující informaci: není sám. Jeho společník prý plánuje pokračovat v jejich nebezpečné misi. Rozhodli jsme se jednat. Začal intenzivní špionský výcvik, který prověřil naše tělo i mysl. Učili jsme se luštit šifry, sestavovat profily podezřelých a spolupracovat v týmu. Všechny překvapilo, že po ulehnutí do spacáků přišla informace o tom, že podezřelí budou vést rozhovory, které mohou pomoci odhalit špiona. Tiše jako stíny jsme se plížili a sbírali střípky pravdy. Ráno na nás čekala chladná sprcha reality. Výstava fotografií, která odhalovala hrůzy způsobené atomovými zbraněmi, nám připomněla, proč je tak důležité zastavit špionážní plány. V reakci na tuto zkázu jsme společně s mezinárodní organizací uspořádali workshop. Jeho cílem bylo šířit holubičky – jako symboly naděje a míru – do celého světa. V závěrečné části programu jsme vyrazili po stopách posledních z podezřelých. Po napínavém pátrání jsme konečně špiona dopadli. Kdo to byl? Jak už to v podobných příbězích bývá, hlavním viníkem se ukázal být zahradník – v našem případě botanik. Naše mise byla úspěšná. Překazili jsme plán na získání atomových bomb a odnesli si nejen pocit vítězství, ale také důležité poselství o zodpovědnosti a touze po míru. Odnášíme si spousty vzpomínek a zážitků a budeme se těšit na příští setkání.

Alice Mikesková