Ve dnech 1. – 6. srpna 2023 se v portugalském Lisabonu uskutečnilo Světové setkání mládeže. Vyrazili jsme v počtu téměř šedesáti mladých, a tak jsme svojí troškou přidali k jedenapůlmilionovému zástupu účastníků. Jaké to bylo?
Lisabon byl pro mě místem jednoho velkého poprvé, které se skládalo ze spousty malých poprvé. Jedním z nich byl třeba můj první výlet k oceánu. Výlet je docela nevýstižné slovo, co se týče Lisabonu, spíše bych to nazvala výpravou. Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli pro mě byl větší zážitek cesta, nebo cíl. Ale od začátku! Vydaly jsme se společně se dvěma kamarádkami na přednášku o udržování oceánu a ekologii, ale kvůli velkému zájmu jsme se dovnitř na přednášku ani nepodívaly. Jako povzbuzení mě doteď provází věta, kterou pronesla jedna z kamarádek: „I kdybychom se tam nedostaly, uděláme si to hezké.” A stalo se podle jejího slova. Nejprve jsme se musely posilnit před náročnou výpravou. Sáhly jsme po jistotě: po poutnickém meníčku ve všudypřítomném MacDonaldu.
Po vydatném hamburgeru jsme se vydaly vstříc oceánu a dobrodružství! Naše cesta nejprve vedla na metro, pro všechny nezasvěcené je nutné dodat, že právě podzemí a samotné metro bylo místem nejbližších seznámení. A když říkám nejbližších, tak myslím opravdu až intimně blízkých. Třeba když se snažíte nacpat do už tak přecpaného metra spolu s 30člennou skupinou Španělů nebo když po úspěšném nacpání se společně utlačujete zezadu s Italy a zepředu zase s Francouzi, zkrátka váš osobní prostor musel zůstat doma. Úleva střídala šok, tak bych popsala to, když konečně vystoupíte celí mokří z metra a najednou se k vám (třem útlým holkám) žene 50 zpívajících a tleskajících Italů. I přes prvotní šok a následný úprk před ušlapáním bylo kouzelné sledovat, jak mladí hrdě nesou své vlajky a zpívají písničky ve svém jazyce. Italové v metru vůbec nebyli v Lisabonu výjimkou. Potkávali jsme tancující Španěly, energické Francouze a spoustu dalších. Tito mladí byli pro mě jedním z největších zážitků a nádher v Lisabonu. Dalším vítaným zážitkem oproti tomu bylo místo klidu a ticha. Právě takové místo nalezla naše výprava u cílové destinace Cascais – u oceánu. Zde jsem já osobně zažila nemálo poprvé. Poprvé skáču po útesech, poprvé koukám na oceán, poprvé tancuji na útesech, poprvé stojím v oceánu, poprvé cítím tu nádherně ledovou vodu, poprvé sbírám mušle, poprvé ochutnávám oceán, poprvé chválím Boha s nohama v oceánu. Byl to zážitek z mnoha, ale kdyby se mě někdo zeptal, na které místo v Lisabonu bych se vrátila, řekla bych právě na toto místo. Klidné, tiché zároveň silné a dechberoucí.
Děkuji Kami a Kláry! Děkuji Lisabone!
Světové dny mládeže v Lisabonu byly plné nezapomenutelných momentů a setkání na celý život. Rády bychom formou seznamu zmínily některé z velmi silných momentů naší výpravy.
TOP 5 ZÁŽITKŮ Z SDM:
- možnost vytvořit nové hudební těleso a doprovázet dopolední program v českém centru
- Jako doma – cimbálka u oceánu, dobré víno a přátelská atmosféra
- Kamoši všade a odevšad
- oběd: mekáč, večeřa: mekáč /opakujte přibližně každý den/
- DJ Priest a spaní pod dálničním mostem ve společnosti 1,5 milionu poutníků
Ještě zbývá dodat pár slov závěrem. Jak řekla naše kamarádka z Portugalska v naprosto přecpaném vlaku:
“a lot of people but a lot of HAPPINESS”
