Ani ve snu by mě nenapadlo, kolik různých věciček se dá vyrobit z kousku obyčejného drátku a na jakou dobu dokáže drátkování člověka naprosto pohltit.
Byli jsme jakožto studenti pozváni paní vychovatelkou Vagundovou na drátkování. Má zvědavost a touha vyzkoušet něco nového zvítězila nad představou toho, že se už hodinu snažím splácat s kleštěmi v třesoucí se ruce a s nervy nadranc něco estetického. A dobře že tak! Tento společně strávený čas byl totiž plný usměvavých tváří, hudby a vyrábění, ze kterého nemuseli mít obavy ani kluci. A že se nějaký ten mužský element taky objevil :D.
Dostali jsme u stolu plného drátků a kleští volnou ruku s možností vyrobit si cokoliv od prstýnků a náramků přes různé ozdoby, tematické dekorace, ale i něco jen tak na památku nebo nějaký malý dáreček, řídíce se tím, že vyrábíme pro radost. 😀
Nakonec jsme plni dobré nálady s vysmátými tvářemi a s dlaněmi naplněnými malinkými úsměvy odcházeli naplnit už jen poslední věc. Byl totiž čas večeře.
Zuzana Slobodová 1.B
