Čtyři posádky, které tvořilo 36 odhodlaných námořníků, dorazily v brzkých ranních hodinách prvního srpnového dne na Velehrad, aby zde strávily pět dní plných dobrodružství.
S příchodem dětí jsme v jejich tvářích viděli velké očekávání, napětí, ale i obavy z neznámého. Ty se však zanedlouho rozplynuly jako pěna na mořské hladině, neboť je přivítala skupina pirátů, která se rozhodla vyplout za ztraceným pokladem.
Stát se pořádným pirátem ale není jen tak! Kupříkladu každý pirát musí mít na své lodi vlajku, kterou jsme si společně vytvořili a pro její tvorbu obětovali doslova kus sebe. Na palubě jsou na sobě všichni závislí, a proto je potřeba vybudovat nezlomnou, vzájemnou důvěru. Té jsme se intenzivně věnovali ve hrách a aktivitách všeho druhu. Společně jsme se seznámili a vydali se naučit vše, co by se nám na moři mohlo hodit. Vázání lodního uzlu, pohyb po nestabilní palubě na rozbouřeném moři, filtraci vody a například i nákres mapy. To již není pro malé námořníky žádný problém!
Ve středu nás čekalo putování podle mapy, kterou se dětem podařilo najít. Byli jsme přesvědčeni o tom, že na konci naší cesty nás čeká něco velkého. Třeba ten poklad! Po cestě jsme měli časový prostor na to, abychom si popovídali nejen o tom, jak si kýžený poklad představujeme, ale i o našem životě, koníčcích a zkrátka o všem, co nám přišlo na mysl. V cíli jsme nalezli loď, ale po pokladu na její palubě jsme pátrali marně. U stožáru této lodi byl svázán zraněný a vyčerpaný mudrc, který si kvůli šoku mnoho nepamatoval. Dětem se ho naštěstí podařilo zachránit, dovést na Velehrad a věnovat mu tu nejlepší péči. I my jsme si po dlouhé cestě potřebovali odpočinout, proto byly pro námořníky připraveny ovocné drinky, pleťové masky či masáže. Klid si užívali plnými doušky.
Druhého dne se mudrc začínal cítit o poznání lépe a povídal nám o střípcích zážitků, které prožil. Pořád nám však chyběly ty nejdůležitější informace. Čím jsme si ale byli jisti bylo to, že za pokladem neplujeme jenom my. Rovněž nás čekala návštěva pořádné pirátské krčmy, kde proběhl záludný hospodský kvíz, zábavné vodní aktivitky a ještě zábavnější ztvárňování tématických scének. Tento krásný den jsme zakončili večeří u praskajícího dřeva z táboráku, každodenním rituálem a modlitbou. Uložili jsme se ke spánku, někdo pod širým nebem, jiný pod střechou nad hlavou a čekali, co krásného se nám bude té noci zdát.
Naprosto nečekaně nás vzbudil mudrc, který nám sdělil, že ví, kde je poklad ukrytý a poradil nám, abychom neváhali a za pokladem se okamžitě vydali. Čekala nás nezapomenutelná výprava, kterou všichni odvážně zvládli. Pochopili jsme, že jeden bez druhého bychom poklad nikdy nezískali. Důkazem toho bylo vydání všech našich poctivě vydobytých zlaťáků moři, které nám za odměnu darovalo klíč k truhlici s pokladem. S radostí, že jsme poklad objevili dříve než zlí piráti, jsme se vydali, už opravdu vstříc snům.
Páteční ráno jsme zjistili, že gang zlých pirátů je velice rozzuřený a nám nezbývá nic jiného než přijmout jejich výzvu k bitvě o poklad. Počínaje tímto okamžikem jsme prožili mnoho silných momentů, kdy přicházela zjištění, že není všechno zlato, co se třpytí a každičký z nás má ve svém životě daleko větší poklady než truhlici zlaťáků.
Všem dětem patří velké díky za to, že se s námi vydali na dobrodružnou plavbu, jejich rodičům, že je svěřili do našich rukou a v neposlední řadě za výborné buchty, ovoce i zeleninu, kterou nám vozili každé ráno společně i s dětmi.
Moc se na vás těšíme na dalších Ponto akcích!
Za tým animátorů: Kristýna Kočířová
